Hra na klávesové nástroje
Piána i klavíry mohou sloužit lidem k různým účelům. Někomu stačí, že si dokáže zabrnkat pár jednoduchých tónů pro radost, jiný využívá klávesové nástroje k pravidelnému tréninku a pilování svého hudebního talentu, někdo se hrou na klavír živí. Pro někoho může být klavír nebo starožitné piáno krásný kus nábytku v interiéru. Klavír je velice populární a oblíbený hudební nástroj, na který se nechá poměrně snadno a rychle naučit hrát. Než se však do hry na klávesový nástroj pustíte, měli byste se dozvědět něco o jeho historii a fungování. Pojďme se na to společně podívat.
Zdroj: http://www.ehow.com | Hra na klávesové nástroje
Z historie klávesových nástrojů do současnosti
Historie klavírů je velmi zajímavá. Předchůdce klavíru můžeme rozdělit do dvou typů nástrojů. Na první typ se hrálo úderem do strun, na druhý se brnkalo. Tyto velmi jednoduché strunné nástroje (lyry a harfy) se postupem času doplnily o ozvučenou desku a staly se inspirací pro cembalo. Bicí strunný nástroj (dulcimer) pak inspiroval některé experimentátory klavírů. Za nejranější dochovaný vertikální strunný klávesový nástroj považujeme klavicyterium, vyrobený kolem roku 1490.
Z roku 1521 pak pochází první zmínky o vertikálním exempláři cembala, o dva roky později, tedy v roce 1523 se objevil první vertikální exemplář spinetu. V 16. století získaly tyto vertikální klávesové nástroje značnou oblibu nejen ve školách, kostelech a na královských dvorech. Menší strunné klávesové nástroje zvané spinety a virginaly byly určeny především pro hraní v domácím prostředí. V 18. století se začínají objevovat první nespokojenci s dosavadními strunnými klávesovými nástroji, především kvůli jejich nedokonalosti a poměrně složité údržbě a vzniká prostor pro vznik nových hudebních nástrojů. Kladívkový klávesový nástroj zvaný gravicembalo col pian e forte v sobě spojil přednosti již zmiňovaných nástrojů, tedy výrazové možnosti klavichordu a zvučnost a hlasitost cembala. Nastal čas klavíru.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klavichord | Klavichord
Během několik let se výrazně posunula nejen výroba cembal, ale i pian. Teprve koncem tohoto století se piano prosadilo jako samostatný hudební nástroj a začalo se velmi rychle vyvíjet. Začátkem 20.století již byla podoba klavíru jako hudebního nástroje v podstatě kompletní. Výroba klavírů už neprobíhala jen v malých dílnách, nýbrž se z této činnosti stala masivní průmyslová výroba. Jen v Americe, Německu, Anglii, Rakousku, Francii a Itálii bylo přes 900 výrobců klavírů. Během první a druhé světové války došlo k tomu, že se museli menší výrobci sloučit do větších konglomerátů nebo svou činnost ukončit úplně. Přesto však po tomto těžkém období došlo k otevření nových trhů pro piana. Díky zvýšenému exportu muselo dojít nejen ke zdokonalení robustnosti tohoto klávesového nástroje, ale i ke změně používaných materiálů. Musela být použita odolnější lepidla, která vydrží náročnější klimatické podmínky, použity kvalitnější laky a dřevěné dýhy, které odolají i extrémní vlhkosti a zdlouhavé přepravě. Avšak nejen export posunul vývoj klávesových nástrojů dále. Za výrobou nových, menších, tzv. baby klavírů stojí i změna vkusu a velikost bytů. Výroba „minipian“ si získala velmi rychle na oblibě a podlehla jí velká část výrobců klávesových nástrojů.
Za největší inovaci dvacátého století patří asi to, že téměř polovina vyrobených hudebních nástrojů měla mechanický mechanismus, namísto pneumatického. V průběhu dalších let došlo k vysoké automatizaci ve výrobě klavírů se snahou uspokojit náročné požadavky uživatelů po celém světě.
Zdroj: www.brighenti-harpsichords.com | Spinet